„Všechny nemoci začínají ve střevě.“
Hippokrates
Mikrobiom je soubor všech genů mikroorganismů, které žijí ve střevě, močových cestách, pohlavních orgánech, ústní dutině, dýchacích cestách, pokožce,… Největší kolonie těchto živých mikroorganismů (plísní, bakterií, virů, …) však žije v našem trávicím traktu. Řeč tedy bude o střevním mikrobiomu nebo střevní flóře. Udává se, že zdravý dospělý jedinec má ve svém střevě v průměru 1,5-2 kilogramy bakterií, přičemž je známých zhruba 10 000 druhů.
Střevní mikroflóru můžeme rozdělit na 3 skupiny:
- Esenciální neboli prospěšná flóra
Nejdůležitější skupina mikroorganismu. U zdravých lidí je tato skupina nejrozsáhlejší.
Mezi hlavní členy této skupiny patří: Bifidobacterium, Lactobacillus, Propionibacterium, fyziologické kmeny E. coli, Peptostreptococcus, Enterococcus. Tyto bakterie jsou často označovány jako naše původní přátelské bakterie.
2. Oportunistická flóra
Velká skupina různorodých mikrobů, jejichž počet a kombinace jsou velice individuální.
Jsou to: Bacteriodes, Bacillus, Clostridium, Enterobacteriaceae, Fusobacterium, Eubacterium, Catenobacterium. U zdravého člověka je jejich počet limitovaný a kontorlovaný benefiční flórou. Při přemnožení může každý z těchto mikroorganismů napáchat plejádu zdravotních problémů, pokud se vymkne kontrole.
3. Přechodná flóra
Rozmanité druhy mikrobů které denně sníme nebo vypijeme. Pokud je benefiční flóra dostatešně silná, projdou tyto mikroby naším trávicím systémem bez problémů. Při oslabení benefiční flóry však dokážou napáchat mnoho škody a způsobovat různé nemoci.
Proč je důležité zdraví a integrita střev ?
Lidský trávicí trakt je vlastně jedna dlouhá trubice, která je na začátku a na konci otevřená okolnímu světu. Je tedy perfektní vstupní branou pro všechny škodliviny z našeho okolí, kterým jsme denně vystaveni.
Celý trávicí trakt je pokryt bakteriemi, které připomínají jeden hustý trávník. Ten slouží jako přirozená mechanická bariéra proti vetřelcům, špatné stravě, toxinům i parazitům. Naše střevní stěna trpí jestliže je tato ochranná vrstva narušena. Kromě toho, že mikroorganismy tvoří fyzickou bariéru, vytvářejí také látky podobné antibiotikům a antivirovým látkám a i. Pobízejí také imunitní systém k adekvátní reakci a také snižují pH v blízkosti střevní stěny na 4.0-5.0. Díky tomu je pak prostředí střev nepříznivé pro aktivitu a růst patogenních “špatných” mikrobů.
Když je však však benefiční flora oslabená, nevykonává tyto funkce správně.
Zdraví střev a Imunitní systém
Sliznice trávicího ústrojí může být označena za kolébku imunitního systému, jak systémového, tak slizničního.
Benefiční flóra v zažívacím traktu zaměstnává lymfatickou tkáň střevní stěny a tím se podílí na tvorbě obrovského množství lymfocytů a imunoglobulinů. To však nejsou jediné složky imunitního systému v střevech. Denně procházejí střevní stěnou miliony neutrofilních granulocytů a makrofágů, které se hromadí v hnisavých a zánětlivých tkáních, kde v podstatě do sebe polykají a odstraňují toxiny, viry i bakteriální a buněčný odpad.
Při narušení integrity střevní stěny tyto látky nemůžou optimálně fungovat a tím dochází k oslabení odpovědi celého imunitního systému.
Jak si střevní flóru poškozujeme?
V předešlých odstavcích jsme si už něco málo řekli o tom, co je to střevní mikroflóra a jaké má funkce. Nastal čas, abychom si řekli, jak si střevní flóru narušujeme.
Strava
Určitě všichni znáte hlášku “ jste to, co jíte. Platí to i v případě střevní flóry. To co ve stravě přijímáme přímo ovlivňuje její složení. V dnešní době je strava bohužel bohatá na sladkosti a průmyslově zpracované sacharidy, které podporuje tvorbu různých druhů kvasinek. Strava bohatá na průmyslově zpracované potraviny, jakými jsou bíle pečivo, dorty, sušenky, těstoviny a pod. přispívájí k tvorbě vhodného prostředí pro hromadění různych parazitů a plísní. Pozor i na vlákninu! Vláknina z obilovin (otrub nebo snídaňových cereálií) má na střevní flóru negativní vliv. Naproti tomu vláknina obsažena v ovoci nebo zelenině je ke střevní flóře vlídnější, podporuje ji a vyživuje. Na střevní flóru taký negativně působí dlouhodobé hladovění nebo přejídání. V těchto případech je vhodné zařadit i probiotika. Dysbiózu způsobenou výhradně špatnými stravovacími návyky je možné upravit zlepšením stravovacíh návyků. Často však dochází ke kombinaci s dalšími faktory, které si popíšeme níže.
Stres
Stres výrazně narušuje složení střevní flóry. V případě krátkodobě působícího stresu se střevní flóra dokáže rychle vrátit do normálu. Avšak v případě dlouhodobého působení psychického nebo fyzického stresu bez jeho kompenzace může dojít i k nevratným změnám střevní flóry.
Nemoc
Různé infekční nemoci, jakými jsou břišní tyfus, cholera, salmonelóza a některé virové infekce mohou způsobit dlouhotrvající poškození střevní flóry. Nedílnou součástí léčby těchto onemocnění musí být znovuosídlení střeva prospěšnými bakteriemi. Vážné změny střevní flóry doprovázejí i chronické choroby jako třeba diabetes, obezita, autoimunitní onemocnění, endokrinologické onemocnění a různé neurologické problémy. Tyto změny se často vyskytují i po operacích nebo chemoterapii a hormonální léčbě. V prípadě že jste si prošli nebo procházíte nějakým onemocněním, myslete i na ozdravení vašeho střeva.
Antibiotiká a jiné léky.
Faktorem, který výrazně narušuje střevní mikrobiom jsou i antibiotika. V našich končinách bývají velice často předepisované širokospektrální antibiotika bez toho, aby vám byla určena přesná diagnóza. Dr. Natasha Campbell-McBride MD popisuje v knize GAPS terapeutický protokol nasledujíci vliv antibiotik:
-> antibiotika mají devastující efekt na prospěšnou mikroflóru ve střevě, ale i v jiných orgánech a tkáních lidského těla.
-> Antibiotika mění bakterie, viry a kvasinky z neškodných na patogenní a dávají jim schopnost napadnout tkáně a způsobovat nemoci.
-> Antibiotika způsobují, že některé bakterie se stávají na antibiotika rezistentní, což má za následek nutné použití silnějších a silnějších antibiotik.
-> Antibiotika mají přímí vliv na imunitní systém, což prohlubuje větší náchylnost k infekcím. To často vede k začarovanému kruhu infekcí a předepisování dalších antibiotik.
Na střevní flóru působí negativně v podstatě většina léků předepisovaných k dlouhodobému užívání. Pozor i na léky proti bolesti jako je Ibuprofen nebo Acylpyrin, nebo kortikosteroidy jako prednison, dexametazon a další. Pozor taky na užívání hormonální antikoncepce. Táto skupina léků má na střevní flóru devastační efekt.
Fyzická aktivita.
Fyzická aktivita ovlivňuje zdraví střevní flóry, kerá má přímý i nepřímý vliv na sportovní výkon. Fyzická aktivita působí na lidské tělo stres. Proto k fyzické aktivitě musíme přistupovat stejně jako k jakémukoliv jinému stresoru, který na lidské tělo působí (viz. odstavec faktor stres). Dobře fungující střevní flóra je potřeba i pro přesun rozklad a přesun energie z potravy ke pracujícím svalům a jiným tkáním. Špatně fungující střevní flóře tento proces rozkladu a následného přesunu energie k cílovým tkáním trvá delší dobu.
Další faktory
Mezi další faktory narušující střevní flóru patrí přibývající věk, znečištěné prostředí, alkoholu, vystavování toxickým látkám, extrémní podnebí a další.
Každý z nás má ve svém střevě jediněčnou směs mikrobů, která přímo ovlivňuje kvalitu našeho života. Za zvážení stojí přijímání probiotik v podobě doplňku stravy, nebo zařazení fermentovaných nápojů jako jsou kefíry, acidofilní mléka, kombucha nebo dalších potravín jako třeba jogurty, kysané zelí, kvašáky atd.
V případě že vás dané téma zaujímá víc, můžete se dozvědět mnoho informací z literatury, ze které jsem čerpal a dostanete se díky ní i k dalším zdrojům informací.
Literatura:
GAPS terapeutický průvodce – Natasha Campbell-McBride
Zdravá střeva – Justin Sonnenburg a Erica Sonnenburg
Holystic Training| Mira Holý| Online trenér | online a osobní tréner Brno silově-kondiční trenér 